Prosinec 2009

nemám náladu.

23. prosince 2009 v 19:33 | Kejt* |  Můj deníček...
pár slov z mého života.
všichni mě serou.
nejraději bych se na celé prázdniny zavřela do pokoje
a nevylezla.
a víte co ?
nejraději do konce mýho života.
další věc..
asi se řítím do vztahu,
samozřejmě jako všechno v mém životě,
je to trošku complicated,
a protože bych možná i chtěla,
aby se to do toho vztahu řítilo,
tak se to asi stejně posere.
haha.
a víc se mi ani nechce psát,
protože je všechno furt o tom samém,
nic nového,
jsem ve stejných sračkách
jako jsem byla a ještě budu.
jsem teď moc křehká,
stačí jedna malá věc
a jsem zase zpět u svých plánů.
prosím, nepodkopávejte mě..

a ještě se musím zmínit o těch super vánocích.
před chvilkou jsem něco málo dopekla
(ano, teprv teď :D)
na stromek kašlem,
na dárky asi taky.
je toho moc, co se muselo doma řešit
než nějaký posraný vánoce.

a víte co?
přeju vám,
ať je máte zítra pěkný.
a rovnou i ten nový rok,
kdybych se třeba nějakou dobu neobjevila
..
protože jsem velice zaneprázdněná
přemýšlením o mém životě,
pocitech, a tak podobně
a tím zabiju celé prázdniny.

zlí lidé jsou zřídkakdy šťastní..

9. prosince 2009 v 14:38 | Kejt* |  Zaujalo mě...
,,Začíná to obyčejně pocitem příliš velké bolesti. Všechno ostatní se zdá nicotné ve srovnání s tou vaší bolestí. Litujete sami sebe a zdá se vám, že svět vám křivdí tím, že je bez vás šťasten, že vás nelituje, nebo že vás dosti nelituje.
Závidíte a začínáte nenávidět.
To je chvíle, kdy i dobří lidé přestávají nešťastnému rozumět. Od těch, kteří jsou kolem vás, můžete očekávat, že pochopí vaše neštěstí a vaši bolest. Ne však vaši závist a nenávist.
...
Ale pak, aniž si to uvědomujete, začínáte stavět zeď kolem svého srdce... Opevňujete se svou nenávistí. Zdá se vám, že je to hradba obranná. Přijde však chvíle, kdy ji sami nebudete moct překročit.
Srdce se stane vězením. O to tvrdším, že jste si ho sami zbudovali."

Zdeněk Servít, Nervové záchvaty, str. 81

něco.. se změnilo.

6. prosince 2009 v 14:20 | Kejt* |  Můj deníček...
Jo.
zatím nemůžu říct,
zda k dobrému nebo špatnému.
nechci to tu vůbec rozebírat.
jen se bojím..
že k tomu špatnému.
a mě to jenom utvrdí v tom,
jak je ten svět hnusnej.
a jestli k dobrému.
..
víte,
někdy když najednou je šance být šťastná..
jako kdyby mi to vadilo.
jako kdybych si řekla,
že to je stejně jenom chvilkový
a pak mě to stáhne tak jako tak ke dnu,
že to nemá přece smysl,
když ve výsledku budu zničená.
to radši ani nezažívat nic..
nebo :
ne to je špatně.
vždyť já si to nezasloužím.
vždyť já MUSÍM trpět !
a odeženu to.
a pak brečím jak moc jsem sama.
a jak je život nespravedlivý....
..
no a jestli to bude teda k tomu dobrému..
zrovna v tu nejnevhodnější dobu.
kdy se chystám,
plánuju,
uklízím všechno...
a teď tohle !
tak asi začnu věřit v něco,
co ovládá tenhle svět.
nebo já nevím.

protože teď nechci,
aby se něco měnilo.
protože teď by to mělo být zbytečný.
a jen mi to bude dávat další důvod,
proč nic nedělat....
a zároveň chci.
a všechno je tak zmatený.
a divný..
-----
Dlouho jsem nepsala o jídle.
Tak jsem měla špatné období
a dvě kila byla zase navrchu..
tak jsem se přestala hlídat.
a jedla jen když jsem měla hlad...
a začala jsem hubnout.
až bude rovných padesát,
budu skákat radostí !
a pak 48 !
.... a co teprv takových 45 !

všeho je moc.

1. prosince 2009 v 17:24 | Kejt* |  Můj deníček...
Moc unavená.
ze všeho..

jen musím ještě chvilku vydržet..
i když momentálně nemám žádnou energii
ani k tomu přežívání..

ať už to skončí.
prosím..